Ruku na srdce. Když chcete s autem popojet ve městě o jednu či dvě ulice dále, zapnete si bezpečnostní pás? Trváte na tom, aby byl zapnutý i Váš spolujezdec či spolujezdkyně? A co cestující na zadních sedadlech?
Možná si říkáte, že to je prostě zbytečná ztráta času. I kdybyste při tak krátké jízdě do něčeho narazili, což by musela být opravdu náhoda, anebo i kdyby, nedej Bože, někdo narazil do Vás (čemuž byste se ale vůbec nedivili při tom, jak riskantně dnes lidi jezdí), tak Vaše rychlost jízdy (tedy i energie nárazu) bude tak malá, že si maximálně natlučete nos o palubní desku. A to pouze případě, že byste se o ni nestihli včas opřít rukama. Suma sumárum: zákonná povinnost používat bezpečností pásy v obcích není prostě nic jiného, než další zbytečná buzerace a omezování osobní svobody lidí.
No dobře. Teď si ale představte, jak doma vylezete do výšky 1.6 m a skočíte na podlahu rukama napřed. Anebo ještě lépe, jak si do této výšky (třeba na nějakou středně vysokou skříňku) postavíte židli, sednete si na ni a požádáte někoho, aby Vás i se židlí shodil dolů tak, abyste padali opravdu nosem napřed.
Nechci Vás navádět k pochybným experimentům a "kaskadérským" kouskům. Chvi Vám jen ukázat, z jaké výšky byste museli spadnout, abyste si věrně napadobili podmínky čelního nárazu v autě při rychlosti pouhých 20 kmh/h. Podle toho jak vypadá jízda touto rychlostí zevnitř auta bych čekal, že případný náraz bude ekvivalentní pádu z výšky tak půl metru maximálně. Co Vy?
Ne. Není to snaha vystrašit Vás. Je to jen obyčejná fyzika. Nic víc.
Na tomto příkladu je totiž krásně vidět, jak zdání občas pěkně klame. Sám to znám z vlastní bývalé praxe automobilového vývojáře. Člověk něco intuitivně odhaduje ... pak si vezme do ruky kalkulačku a nestačí se divit. Potvrdí Vám to hlavně další čísla, která postupně uvedu. Schválně, zkuste si nyní odhadnout, jakým výškám pádu jsou ekvivaletní nárazy při 30, 40 a 50 km/h. Jen tak, pro zkoušku. Svůj odhad si někam poznamenejte a čtěte dál.
Ze všeho nejdříve k tomu, jak se dá spočítat ekvivaletní výška pádu. Není to nic složitého, ale přesto, pokud nemáte rádi matematiku, přeskočte následující teoretickou vsuvku a pokračujte klidně až na další odstavec - budeme mi prostě muset věřit, že uvedená čísla jsou správná.
Vše vyplývá z jednoduchého vzorečku, který popisuje rovnoměrně zrychlený pohyb (tedy i pád z výšky), jmenovitě závislost rychlosti dopadu na celkové výšce pádu: v.v = 2.h.g, kde v je rychlost v m/s, h je výška v metrech a g je tíhové zrychlení (9.81 m/s2). Pokud si vzoreček upravíte do tvaru h = v.v / 2g, můžete si pro každou rychlost dopadu, tedy i rychlost nárazu pohodlně vypočítat celkovou výšku pádu (nesmíte ovšem zapomenout na převod z km/h na m/s). Přesněji: můžete si takto vypočítat minimální potřebnou výšku pádu, protože ve skutečnosti na by na Vás působil ještě odpor vzduchu, který by rychlost pádu trochu brzdil, takže pro dosažení kýžené rychlosti dopadu byste vlastně museli padat z výšky ještě o trochu větší, abyste rychlost stihli nabrat.
Dvacítka (km/h) je rychlost, která se zdá z kabiny auta opravdu malá. Je to 5.6 m/s. Pokud se před Vámi v této rychlosti objeví nenadálá překážka, jednoduše dupnete na brzdu a "na fleku" zastavíte, aniž byste do překážky narazili.
Ano. Vaše auto se zastaví, to je pravda (tedy pokud nebudete na náledí). Jenže Vy k němu nebudete nijak připoutaní, takže celé Vaše tělo bude pokračovat původní rychlostí vpřed, dokud se jeho pohyb nezarazí o palubní desku, volant, nebo sedadlo před Vámi. Airbag tam nečekejte. Stihli jste přeci zabránit nárazu. Ale on by se při tak malé rychlosti asi stejně neaktivoval. Prostě jediné, co Vás v takovém případě má šanci udržet v sedadlech a tedy zabránit případnému zranění se o palubku, jsou vaše vpřed napřažené ruce, nohy a tření mezi sedákem a Vaší, ehm, zadnicí. Takže si hned položme praktickou otázku, abychom to měli za sebou: oblékáte si běžně oděv s vysokým součinitelem tření, nejlépe se suchým zipem na "pozadí"?
Ale 20 km/h opravdu není moc velká rychlost. Pád z 1.6 m výšky na podlahu se přežít dá. Navíc, v autě může nějakou tu energii pobrat i sedák sedadla, do kterého se částečně zaboříte, takže při troše šikovnosti a postřehu si vlastně jen v jiné variantě zopakujete "rybičku", kterou už léta běžně "házíte" při volejbalu.
Jenže pojďme počítat dál.
Pro dosažení rychlosti nárazu 25 km/h byste už museli spadnout z výšky 2.5 m. To je běžná výška stropu bytu v paneláku.
Při 30km/h už by to bylo podobné, jako byste spadli na zem ze 3.5 metru. Stačilo 10 km/h navíc a kde je Vaše rybička? Aby to byl spíš pořádnej vorvaň, že?
Při 40 km/h už je čelní náraz ekvivaletní pádu z výše 6.3 m a pro napodobení podmínek střetu s překážkou v rychlosti 50 km/h byste si museli nejprve vylézt 10 metrů vysoko (přesněji 9.8 m - nerad bych, abyste si kvůli dvaceti centimetrům navíc opravdu rozbili nos).
Nechci Vás nabádat z žádným podobným nebezpečnýcm fyzikálním experimentům. Pro vědecké účely si za Vás už natloukli nos jiní. Jen Vám chci ukázat, jak zdání někdy klame, jak dramaticky odlišná může být realita od intuitivních představ a hlavně jak ta realita vlastně vypadá. Mimo jiné, že silniční zákon, světe div se, je v tomto případě plně na Vaší straně.
Je samosebou jen na Vás, jak se k faktům postavíte. Já jen, že mne samotného ta čísla kdysi velmi překvapila a od té doby bez zapnutého pásu nejezdím. Mám prostě rád svůj nos a kvůli troše nepohodlí ho přeci nebudu ohrožovat.
Jistě. Vy přeci máte v autě airbag a ten by se při nárazu ve vyšší rychlosti určitě aktivoval. Tak si tedy představte, jak z uvedených výšek padáte na plážový míč (nafouknutý, samozřejmě) a není nic, co by fixovalo Váš případný stranový pohyb, sklouznutí, boční odraz ... A to není to nejhorší. Jelikož v autě nebude pohyb Vašeho těla vpřed nic omezovat, střetnete se s airbagem pravděpodobně až u palubní desky, tedy v okamžiku, kdy začíná pod velkým tlakem a velkou rychlostí expandovat. Bude to tedy podobné, jako by Vám někdo těsně před Vaším dopadem z výšky na zem vystřelil do obličeje medicinbal nebo míč na košíkovou rychlostí až 1000 km/h. Uznáte sami, že v takovém případě by na celkové výšce pádu už ani moc nezáleželo a pokud byste přežili, tak pravděpodobně s velmi těžkým zraněním krční páteře a obličeje. Airbag se totiž musí umět rychle nafouknout a jako polštář funguje teprve až když je dostatečně nafouknutý, tedy až když se jeho pohyb naproti Vám již více méně zastavil. Bezpečnostní pásy nedovolí, abyste se s airbagem střetli dříve, než je radno a také do značné míry zabraňují Vašemu následnému sklouznutí stranou.
Bezpečností pásy mohou být zbytečné nebo dokonce nebezpečné, pokud máte sklopené opěradlo. Při nárazu bude mít Vaše tělo snahu vyklounout pod nimi a pásy se Vám při tom pohybu mohou zachytit o bradu a způsobit Vám těžká zranění. Dělat si za jízdy ze sedadla lehátko je prostě hazard, ať už jste připoutaní nebo ne.
Distribuce třídy jako Flash SWC komponenty v ActionScriptu 3
-
Občas se stane, že klient, pro kterého vyvíjíte Flash aplikaci, požaduje i
zdrojové FLA a AS soubory. Chcete-li klientovi vyhovět, narazíte na vážný
problé...
před 15 lety
Určitě nejsem takový ten řidič správňák, ale v poslední době se to hodně zlepšilo. Na pásy jsem si ale od autoškoly tak zvykl, že bez nich nikdy nevyjíždím. Dokonce, když si je nezapnu, tak se cítím nesvůj. Už si ani nepamatuju, jestli jsem někdy bez pásů jel. Možná když přeparkovávám auto :-)
OdpovědětVymazatTaké se cítím v autě bez pásů nesvůj. Jako bych s ním nebyl dost srostlý, takže čistě pocitově, se mi i hůře řídí. O to víc jsou pro mne zajímavé statistiky http://www.ibesip.cz/68_Statistika. Vyplývá z nich, že více jak polovina lidí v obci pásy nepoužívá a vsadím se, že při přeparkovávání se zapíná tak jeden dva ze sta, a to ještě s pocitem, že jsou papežtější papeže :o)
OdpovědětVymazat