Proč je zvýšení rychlostního limitu nesmysl

Včera jsem se na ČT1 díval na diskusní pořad Máte slovo-Rychlost na silnicích. Diskuse se točila hlavně kolem navrhované možnosti zvyšovat podle potřeby maximální povolenou rychlost až o 30 km/h. Jsem rád, že celkové vyznění diskuse vyznělo více proti tomuto úmyslu. Osobně se domnívám, že zvýšení povolené rychlosti by nepřineslo téměř žádný opravdu významný praktický užitek. Bylo by naopak dalším velmi významným zvýšením rizika.

Proč si to myslím? Vzal jsem si prostě do ruky kalkulačku a počítal.

Zajímavá otázka zazněla hned v úvodu televizní diskuse z úst majitelky autoškoly. Co zvýšení rychlosti jízdy vlastně komu přinese, když úspora času nebude nijak velká?

Porovnal jsem si úspory času pro různé rychlosti jízdy. Vždy se jedná o jízdu na úseku o délce 100 km za předpokladu, že byste po celý tento úsek jeli stále resp. průměrně uvedenou rychlostí.

100 vs. 130 km/h ... 14 minut
130 vs. 160 km/h ... 9 minut
160 vs. 190 km/h ... 6 minut

Je vidět, že čím vyšší rychlost jízdy, tím má její další zvýšení menší efekt na celkovém jízdním času. A ve všech případech je úspora času menší než čtvrt hodiny.

Uvedený výpočet může být zavádějící, ale faktem zůstává, že na jedné misce vah je vždy zisk jen několika minut času, a na druhé leží vždy zvýšené riziko nehody znamenající minimálně škody v řádu desítek až statisíců korun. To nemluvím o vyšším riziku těžkých zranění nebo smrti. Vše souvisí přímo s kinetickou energií jedoucího vozu.

Kinetická energie auta se s rostoucí rychlostí jízdy nezvyšuje lineárně, ale kvadraticky. Pojedete-li rychlostí 1 a zvýšíte-li jí na 2, naroste kinetická energie na 4 násobek. V téměř shodném poměru roste i brzdná dráha (svou roli zde totiž hraje odpor vzduchu a další vlivy). Delší brzdná dráha znamená jen vyšší potenciální riziko. Větší kinetická energie znamená i zhoršenou ovladatelnost vozu - především větší setrvačnost a tedy sníženou schopnost změnit směr pohybu. Tím riziko dále narůstá.

Řeknete si: no dobře, ale zvýšení rychlosti o 30km/h při stotřicítce není relativně tolik, jako při stovce. Ať si kinetická energie narůstá kvadraticky nebo ne, riziko už prostě nebude narůstat tak dramaticky.

Jak je to doopravdy:

100 vs. 130 km/h ... 1.7 x
130 vs. 160 km/h ... 1.5 x
160 vs. 190 km/h ... 1.4 x

Je vidět, že při přechodu ze 130 na 160 km/h vzroste kinetická energie o 50%. Podobně naroste i potřebná brzdná dráha. A 50% je pořád dost, nemyslíte? Má to opravdu smysl pro těch několik málo ušetřených minut?

Ve zmíněné televizní diskusi mne upoutal i názor druhé z přítomných dam. Od řidičů pomalejších vozů je prý bezohledné, když začnou na dálnici předjíždět ještě pomalejší auta, například kamióny. Bezohledné je to vůči těm, kteří jedou rychle v levém pruhu a snižuje se tím plynulost provozu.

Na to, jestli je to opravdu bezohledné, se lze z různých úhlů pohledu dívat různě. Nakonec, tento problém se pokouší řešit i sám Silniční zákon (§ 18). Ale ať už je to jak chce, myslím, že je to hlavně nebezpečné. A bude to ještě nebezpečnější, když rychlí pojedou ještě rychleji, protože rychlost těch pomalých se zvýšením limitu povolené rychlosti nezmění.