Pravidla pro Twitter - CPU se mi směje.

Měl to být původně komentář ke článku Ke kauze @adent, @pixycz a @marekl, ale myšlenka mi trochu narostla pod rukama, tak jsem tam nechtěl obtěžovat a raději ji zveřejnil u sebe. Mimo to, vlastně tak trochu reaguji i na Pravidla pro twitterování. Takže ...

Přijde mi, že když u webové služby vznikne důvod, potřeba tvorby "kodexu" pro její používání (viz Sedm věcí, které nedělat na Twitteru - má to hlavu i patu), je zřejmě něco špatně se službou samotnou. I když asi, jak se to to vezme. Třeba je problém i v nerealistickém očekávání některých jejích uživatelů, což je mimochodem i můj případ.

Totiž, když Twitter začínal, všude jsem četl, že má sloužit k „mikroblogování“. Takže bych čekal, že když už si někdo dá práci s příspěvkem, tak to bude stát za to. Jenže realita všedního dne je jiná. Přidat twitt není ani ze setiny tak těžké, jako napsat článek. Nakonec, je to jen twitt. Stejně lehké je na twitt odpovědět. K tomu přistupuje zásadní nedostatek služby: pokud na twitt odpověď nepošlu direktívně (tuším, že tam nějaká taková funkce je), tak vlastně vytvářím další veřejný příspěvek, který sice měl být „komentářem“, ale vzhledem k tomu, jak je rozhraní Twitteru udělané, komentářem není. Zařadí se totiž followerům do hlavního proudu twittů. Při masívní výměně názorů je to pak už jako bych na „korsu“, kam jsem se šel projít, abych sledoval cvrkot a potkal se zde s desítkami lidí, kteří mne z nějakého důvodu zajímají, musel jako nutné zlo poslouchat i hlasitě se mezi sebou bavící dvojici nebo dvojice, skupiny ...

Není problém v tom, že bych jim jejich rozhovor nepřál. Není problém v tom, že bych si myslel: když se chtějí bavit, tak ať jdou jinam. Ale v tu chvíli mne jejich hovor nezajímá. A nic to nemění na tom, že oni samotní mne jinak zajímají úplně stejně, jako každí jiní, které „na korsu“ potkávám a po očku sleduji, s čím zajímavým dnes přijdou.

Problém vidím v tom, že něco takového vůbec musím řešit.

Takový rozhovor se na Twitteru přeci dá strojově rozpoznat podle toho, že se vždy jedná o odpověď na nějaký předchozí twitt. Sérií odpovědí pak vzniká „vlákno“ – tedy pokud diskutující důsledně klikají na tlačítko „reply“, což je ale docela pohodlné, tak proč by to nedělali. Co kdyby šlo takové vlákno vytrhnout ze svislého proudu a připojit ho vždy „z boku“ k „prvnímu“ twittu, kterým rozhovor začal a k němu sbalit do odkazu? Potom bych už nemusel nikoho "vypínat" ale mohl bych něco, co mne v danou chvíli nezajímá, jednodušeji očima přeskočit.

Pak už by to chtělo jen nějaké vhodné grafické zpracování takového rozhovoru – aby to bylo třeba kompaktnější a mohl bych si to zas zpětně rychle přečíst, až mne to někdy bude zajímat. Nebo snad nějakou UI na "vyzobání" hlavních myšlenek resp. vytvoření souhrnu linků? Protože co si budeme povídat, cizí názory jsou zajímavé, ale link je link – to je to, co se počítá ... :o)

Šlo by to?

Babička říkala, že šlo ... že od toho všeho tyhle kompjútry přeci jsou.